|
|
Motivy zvířat v české a dánské frazeologii a idiomatice
Mořická, Eva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
a klíčová slova Diplomová práce se věnuje popisu dánských a českých idiomatických výrazů obsahující slova související se zvířecí říší. Základem pro ni bylo vytvoření seznamu příslušných dánských idiomatických výrazů, pro které byly následně nalezeny jejich české ekvivalenty a určena míra vzájemné ekvivalence. V teoretické části je nejdříve kladen důraz na popis idiomatiky a frazeologie v obou jazycích. Mimoto jsou zde popsány i další disciplíny, které jsou následně použity v praktické části práce. Ta pak obsahuje vlastní výzkum shromážděného seznamu idiomatických výrazů z několika úhlů. Je poukázáno na vzájemné rozdíly ve vnímání zvířat a naopak na kulturní spřízněnost obou národů. Praktická část zahrnuje také vyhodnocení míry ekvivalence výrazů a kromě etymologie jsou popsány i další specifické fenomény važící se ke zkoumané skupině idiomatických výrazů. Klíčová slova: čeština, dánština, ekvivalence, etymologie, frazeologie, idiomatika, zvířecí říše
|
|
|
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
|
|
|
Anglicismy v dánštině a češtině. Komparativní studie.
Šimsová, Anna ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tématem práce je srovnání přístupu k anglickým výpůjčkám v českém a dánském jazykovém prostředí. Ve snaze poskytnout celistvý obraz zkoumané problematiky se na proces přejímání anglicismů do obou jazyků nahlíží z několika rozdílných úhlů. První část práce je věnována popisu diachronního vývoje češtiny a dánštiny, a to především vlivu cizích jazyků na jejich slovní zásobu. Zde je také vymezena používaná terminologie a zároveň je popsán teoretický rámec práce, tedy způsoby obohacování slovní zásoby a rozdělení výpůjček z cizích jazyků. Druhá část práce je věnována pohledu sociolingvistickému, popsána je jazyková politika obou zemí, přístup jazykových institucí a ústřední témata, jež jsou příznačná pro současnou jazykovou situaci v České republice a v Dánsku. Třetí část pak popisuje formální adaptaci anglicismů v češtině a dánštině z hlediska morfologického, ortografického, fonetického a syntaktického. V poslední kapitole je věnován prostor vyhodnocení ankety, která představuje praktickou část této diplomové práce. Teoretická část práce byla zpracována pomocí metody literární rešerše a praktická část pomocí metody dotazování. Jelikož se práce zabývá dvěma jazyky zároveň, v celé práci byla použita také metoda srovnávání. Klíčová slova: anglicismy, čeština, dánština, přejímání cizích slov, strategie...
|
|
|
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
|
|
|
Francouzské lexikální výpůjčky v dánštině
Dědečková, Antonie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá lexikálními výpůjčkami francouzského původu v dánštině a okrajově i dalších severogermánských jazycích, a to v diachronní a synchronní perspektivě. První část se zaměřuje na dějinný kontext příchodu výpůjček na evropský Sever, konkrétně na období mezi 16. a 18. stoletím, kdy měla Francie značný kulturní vliv. Druhá část se zabývá francouzskými výpůjčkami v současné dánštině, norštině a švédštině. Výpůjčky v dánštině byly podrobeny lexikální, grafické a fonetické analýze, a tak práce popisuje zákonitosti při přejímání francouzských slov do dánského pravopisného a fonetického systému. Jazykový materiál jsem pro tuto část byl čerpán ze slovníku současné dánštiny Politikens Nudansk Ordbog z roku 2000. Práce se zabývá take pravidly pro adaptaci výpůjček do norského a švédského pravopisu. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled o přejímání francouzských výpůjček v severogermánských jazycích.
|
|
|
Motivy zvířat v české a dánské frazeologii a idiomatice
Mořická, Eva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
a klíčová slova Diplomová práce se věnuje popisu dánských a českých idiomatických výrazů obsahující slova související se zvířecí říší. Základem pro ni bylo vytvoření seznamu příslušných dánských idiomatických výrazů, pro které byly následně nalezeny jejich české ekvivalenty a určena míra vzájemné ekvivalence. V teoretické části je nejdříve kladen důraz na popis idiomatiky a frazeologie v obou jazycích. Mimoto jsou zde popsány i další disciplíny, které jsou následně použity v praktické části práce. Ta pak obsahuje vlastní výzkum shromážděného seznamu idiomatických výrazů z několika úhlů. Je poukázáno na vzájemné rozdíly ve vnímání zvířat a naopak na kulturní spřízněnost obou národů. Praktická část zahrnuje také vyhodnocení míry ekvivalence výrazů a kromě etymologie jsou popsány i další specifické fenomény važící se ke zkoumané skupině idiomatických výrazů. Klíčová slova: čeština, dánština, ekvivalence, etymologie, frazeologie, idiomatika, zvířecí říše
|
|
|
Zdvořilost v dánštině ve srovnání s češtinou
Halamíčková, Zuzana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnat jazykové prostředky vyjádření zdvořilosti v češtině a v dánštině. Zdvořilostí se rozumí jednak normy, které definují společensky přijatelné chování, jednak jazykové strategie, které mluvčí využívají k tomu, aby dosáhli svých cílů a vyhnuli se konfliktům. V první kapitole definuji pojem zdvořilost a představuji nejdůležitější teoretické přístupy ke zdvořilosti od 60. let 20. století po současnost. Druhá kapitola je věnována přehledu jazykových prostředků vyjadřování zdvořilosti v češtině a dánštině. Třetí, nejobsáhlejší kapitola, se zabývá vybranými oblastmi, ve kterých se zdvořilost obvykle projevuje, konkrétně pozdravy a oslovováním, děkováním a reakcí na něj, příkazy, zákazy a žádostí. V češtině se zdvořilá žádost typicky vyznačuje přítomností částice prosím. Toto slovo nemá v mluvené dánštině žádný protějšek, dánština nicméně disponuje jinými prostředky, jak direktivnost žádosti zmírnit, například částicemi godt, nok, lige a vel nebo výrazem vil du være sød/venlig (byl bys tak laskav). Využít lze také některý z konvenčních způsobů vyjádření nepřímé žádosti. Mnohé takové strategie jsou oběma jazykům společné, jedná se například o vyjádření žádosti otázkou, která může být dále zmírněna negací. Pro zdvořilou žádost v češtině je typický podmiňovací způsob, v...
|
|
|
Hovorová dánština v současné dánské literatuře a její české verze
Cmíralová, Markéta ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce zkoumá postupy překladatelů při překladu hovorového jazyka ze současné dánské krásné literatury do češtiny. V první kapitole je definována česká překladatelská tradice, z níž vychází český úzus a tendence. V druhé kapitole jsou nastíněny prostředky stylizované mluvy, které se objevují v české původní literatuře. Jsou to především prvky na rovině lexikální a morfologické a s tím spojené stylotvorné prostředky. Následující kapitoly jsou věnovány analýze jednotlivých složek stylizované mluvy a jejich překladu do češtiny. Pojednány jsou výpůjčky, deminutiva, expletiva, morfologická stránka jazyka, převod reálií a verbální zdvořilost. Překladová řešení jsou konfrontována s českou překladatelskou tradicí a územ v původní české literatuře.
|
|
|
Dánské předložky. Sémantická analýza
Bednářová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme možnostmi sémantické analýzy prostorových vztahů vyjadřovaných dánskými předložkami. V teoretické části práce se věnujeme popisu kognitivně-lingvistických termínů užívaných v popisu významu obecně a v popisu prostorových vztahů konkrétně. Uvádíme také stručné výsledky některých konkrétních analýz anglických prostorových výrazů. V praktické části práce potom popsaných termínů a postupů využíváme v analýze prostorových dílčích významů dánské předložky i, když je aplikujeme na jazykový materiál získaný z dánských slovníků a gramatických příruček a z korpusu dánského jazyka. Výsledkem analýzy je strukturovaný přehled distinktivních prostorových dílčích významů i, doplněný o nástin sémantické sítě předložky.
|
|
|
Použití modality v dánském a českém jazyce s důrazem na modální slovesa
Nedělčevová, Anna ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Tématem bakalářské práce je srovnání použití modality v dánštině a češtině. Nejprve se prezentuje pojem modality, dále jsou stručně popsány možnosti vyjadřování modality v obou jazycích a následně je kladen důraz na modální slovesa. V práci jsou analyzovány možnosti překladu z češtiny do dánštiny a naopak, přičemž je využíván text Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery a jeho překlad do dánštiny v korpusu paralelních textů. Výsledky analýzy vedou k upřesnění sémantického popisu dánských modálních sloves, jak je znám z dostupných gramatik. Tento nový popis navíc zohledňuje i potřeby českého mluvčího.
|
host ::
RSS.